S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.
logo    KLIMATIZACE - VZDUCHOTECHNIKA   tepelná čerpadla  KLIMATIZACE, VZDUCHOTECHNIKA, TEPELNÉ ČERPADLO - navrhneme, dodáme, namontujeme 

KONTAKTY

ALL SERVIS s.r.o.
Novoborská 649/9
190 00 Praha 9
tel: 603 522 739 - Nouza tel: 605 883 393 - Přibek Petr
servispha@volny.cz
IČO: 25149181
DIČ: CZ 25149181

NEJPRODÁVANĚJŠÍ

Vaše cena 20 200 Kč (735 EUR)
do košíku:
Vaše cena 36 200 Kč (1 316 EUR)
do košíku:

ZBOŽÍ V AKCI

Vaše cena 38 980 Kč (1 417 EUR)
do košíku:
Vaše cena 38 990 Kč (1 418 EUR)
do košíku:
Vaše cena 20 200 Kč (735 EUR)
do košíku:

Nabídka klimatizací a TČ na rok 2015

-prodej a servis klimatizací značek ACOND, LG, Mitsubishi, Pananasonic, Sinclair,Carrier,Toshiba atd.

- tepelná čerpadla ACOND a Sinclair

- vzduchotechnika - servis a prodej
- kapsové filtry pro vzduchotechniku
- výroba nerezových digestoří

- výčepní technika a přenosné výčepy

- čističky vzduchu

Klimatizace
Klimatizace nejen do bytu v Praze

Dříve než si vybereme klimatizaci, obracíme se na odborníky – obvykle projektanty klimatizací, kteří nám vypočítají, které klimatizační zařízení je právě pro naše prostory nejvhodnější. Projektanti nám navrhnou nejen počet a druh klimatizačních jednotek, ale také posoudí jak silné zařízení je pro dané místnosti potřeba z hlediska výkonu chlazení/topení. Základním podkladem pro návrh výkonu klimatizací je výpočet tepelné zátěže. Při vyšší tepelné zátěži je třeba zvolit výkonnější klimatizační jednotku.

Tepelnou zátěž lze charakterizovat jako množství tepla, které vstupuje z vnějšího nebo vnitřního prostředí do klimatizované místnosti. Velikost tohoto tepla závisí na klimatických podmínkách, nejvíce na slunečním záření a také na stavebním řešení místnosti. Tyto podmínky umožňují menší či větší mírou, aby záření proniklo do budovy.

Tepelnou zátěž můžeme rozdělit na vnitřní a vnější:

  • Vnitřní tepelná zátěž - je teplo, které vzniká přímo v klimatizovaném prostoru
  • Venkovní tepelná zátěž - je teplo, které do klimatizovaného prostoru proniká zvenku, hlavně díky působení slunečního záření a teploty vzduchu.


Především v budovách s vyšším podílem prosklených ploch tvoří zisky ze slunečního záření rozhodující podíl na tepelné zátěži. Výše tepla, které prostupuje prosklenou plochou, závisí na orientaci prostor ke světovým stranám. Teplo, které prochází neprůsvitnými stěnami, je při tloušťce stěny nad 300 mm a světlé omítce zanedbatelné.

 

Měli bychom ale také pamatovat na to, že teplo, které v létě tepelnou bilanci zhoršuje, působí v zimě naopak příznivě (jako pasivní solární zisk).

Nejvýznamnější tepelný tok proniká do místnosti okny. Pro snížení tepelné zátěže vznikající osluněním oken používáme žaluzie, markýzy, dvojité i trojité zasklení, fólie nebo jiné stínící prostředky. Pokud okno zastíníme hodně, musíme rozsvítit, což vlastně opět přispívá ke zvýšení tepelné zátěže v místnosti. Okna orientovaná na sever mají nejmenší tepelné zisky. O zastínění se někdy postará i okolní zástavba nebo různé překážky v terénu, výhodné jsou např. listnaté stromy, protože v létě nám poskytnou příjemný stín a v zimě je jejich koruna holá a umožňuje proniknout slunečnímu záření až do budovy. Zároveň se z listí stromů odpařuje voda, což okolí také chladí, proto když se v létě procházíme v lese, ač je jinde teplo, pociťujeme zde příjemný chládek. Těžko najdeme dokonalejší regulační systém než mají rostliny. Zatímco klimatizační zařízení pracuje tak, že na jedné straně chladí a na druhé topí, vodní pára u rostlin ohřívá pouze ta místa, kde se sráží a sráží se jen na chladných místech. Mimo to, jak již jsme řekli, listnaté stromy na podzim opadají a propouštějí pak lépe sluneční radiaci do lidských obydlí a v létě naopak stíní a chrání okolí.

Vnitřní tepelnou zátěž obvykle nejvíce ovlivňuje umělé osvětlení a také lidé. (Na osobu v klidu připadá cca. 150 W, ale při větší fyzické aktivitě, např. sportu mohou lidé produkovat i 270 W.) Je potřeba také počítat s tím, že tepelnou zátěž v místnosti nám mohou zvýšit i stroje, např. počítače – veškerá jejich energie se přemění v teplo a tak zvýší tepelnou zátěž. Významným faktorem je také konkrétní požadovaná výše teploty v klimatizovaném prostoru. Nižší teplota způsobí pokles odpařovací teploty a tím snížení chladícího výkonu klimatizační jednotky. Nižší teplota současně zvyšuje tepelnou zátěž, na kterou potřebujeme vyšší chladicí výkon.

Nejvýznamněji se na tepelné zátěži podílí sluneční radiace. Pokud sluneční radiace prochází průsvitnými konstrukcemi, je nutné brát v úvahu nejen světovou stranu, ale také rozložení v čase, kdy slunce působí na plášť budovy. Např. pokud má místnost dvě venkovní stěny – jednu orientovanou na východ a druhou na západ, je intenzita slunečního záření dopadající na obě stěny stejná, jen na každou stěnu působí po jinou dobu dne. Není tedy potřeba počítat se součtem maximálních radiací na obě stěny, protože slunce nebude nikdy na obě tyto stěny svítit současně. Pro výpočet tepelné zátěže se obvykle vypočítává nejnepříznivější hodnota, tedy maximální možná hodnota.

Pro názorné shrnutí - složky tepelné zátěže, které působí na klimatizovaný prostor, znázorňuje obrázek níže.

Tepelná zátěž

Podle vypočtené tepelné zátěže prostor určených ke klimatizování, navrhnou projektanti klimatizací odpovídající klimatizační jednotku/jednotky s potřebným chladicím výkonem.

 

Pozn.: Zahraniční výrobci někdy uvádějí chladicí výkon v jednotkách Btu.h-1 (British termal unit per houer), přepočet na jednotky SI je následující:
1 kilojoule [kJ] = 0.95 Btu
1 watt [W] = 3.41 Btu per hour [Btu.h-1]
1 watthodina [Wh] = 3.41 Btu



NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Jak funguje klimatizace

Jak funguje vaše klimatizace

Klimatizační jednotka pracuje podobně jako lednička. Chladivo proudí systémem, mění stav nebo podmínky. V rámci "chladicího okruhu" existují čtyři procesy.

refrigerant cycle1 Kompresor, který tlačí chladivo systémem, je srdcem klimatizační jednotky. Před kompresorem je chladivo v nízkotlaké plynné fázi. Stlačením v kompresoru přejdou páry chladiva do vysokého tlaku, zahřejí se a proudí do kondenzátoru.

2 V kondenzátoru uvolní páry chladiva o vysoké teplotě a vysokém tlaku své teplo do venkovního vzduchu a přejdou do podchlazeného vysokotlakého kapalného chladiva.

3 Vysokotlaké kapalné chladivo prochází expanzním ventilem, který snižuje tlak chladiva, čímž teplota chladiva klesne pod teplotu chlazeného prostoru. Výsledkem je studené nízkotlaké kapalné chladivo.

4 Nízkotlaké chladivo proudí do výparníku, kde při vypařování absorbuje teplo z vnitřního vzduchu a přejde do nízkotlaké plynné fáze. Páry chladiva proudí zpátky do kompresoru, kde celý proces začíná znovu.

V případě TČ je možné cyklus obrátit.


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

Inverter

Iverter


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

 

MmI4NTM4